Výlet na Karlštejn

Tak mě maminka vzala spolu s dvounohýma kamarádkama na výlet.

Šlapalo se pěšky z Karlíka po červené značce až na Karlštejn. Cesta pro mne začala zvesela, protože maminka zapomněla doma obojek a já měl radost, že můžu běhat na volno. To vám bylo pachů všude kolem, pořád jsem si značkoval cestu, to abychom náhodou nezabloudili. Cestou nás zastihl déšť a tak jsem si vykňučel, že mne maminka vzala do batůžku. Ale v lese jsem už zase šlapal zvesela, no i když už to nebylo ono, protože jsem dostal na krk vodítko i bez obojku. Když jsme dorazili pod hrad Karštejn, začalo tak moc pršet, že jsme se utíkali schovat do cukrárny. Holky si koupily jablečný závin a já taky kousek dostal. Po dešti jsem vyběhl na hrad jako nic, ale bylo tam tolik lidí, že mne maminka radši dala do batůžku, aby mě někdo nezašlápl. A já byl hrozně rád, protože mě opravdu začaly bolet nožičky. A tak jsem se celou cestu domu nesl v batůžku. Když jsme dorazili na chatu nechápal jsem, proč si se mnou maminka nechce hrát a honit, když jsem nebyl vůbec unavený. Jen procedila mezi zuby : to se ti to blbne, když tě celou cestu nesu, ty hrdino..