Venku se už zase ochladilo a já mám prý v té zimě chodit ven. Mám plno nových vest a triček, jen nevím proč, když stejně jsem nejradši doma v pelíšku.
Maminka mne vytáhla na večerní procházku. Pravda, oblékla mne teple, ale aby pochopila, že se mi fakt nechce, hodil jsem brzdu hned u dveří. Jenže povel zněl jasně: jdeme! No tak jsem poslech, ale opravdu nerad. Rychle jsem se vyčůral na trávníku a jasně dal najevo, že dál už nejdu. Ach jo, proč já se nenarodil jako medvěd, mohl bych celou zimu spát a spát a spát…Haf
